Jméno Čermná je patrně odvozeno od potoka, který protéká obcí, dle etymologů znamenalo totéž jako červená.

První písemná zmínka o obci Česká Čermná pochází z roku 1448, kdy je v nejstarší náchodské městské knize, uložené ve Státním okresním archivu v Náchodě, proveden zápis, že „…roku 1448 poručil Vašta z Česky Čermy dvoje včely ku náchodskému špitálu.“ V té době patřila Čermná jako manství vladyckému rodu Tamchynů z Doubravice, jak o tom svědčí další zápis: „Roku 1449 pan Jan Tamchyna předstoupil se svými lidmi z Čermny České do plné rady v Náchodě společně s lidmi náchodskými z Bělovse a učinili společnou smlouvu, že pan Tamchyna nemá přes jejich pole jezditi ani lidé jeho. Běloveští mají cestu spravedlivě opravovati. Jednalo se totiž o úvoz mezi Bělovsem a Březovou, který býval v 15. století tak špatný, že čermenští poddaní pana Tamchyny se na některých místech vyhýbali, kde jen mohli, po polích běloveských raději jezdíce.“ Tamchynové z Doubravice původně měli v erbu celého stojícího jelena. Později byla na jejich erbu zobrazována jen polovina zlatého jelena s parohy na modrém štítě. Ve středověku byl rychlonohý jelen velice častou erbovní figurou. Přisuzovala se mu schopnost vypořádat se se zlem, byl považován za průvodce zbloudilých a za symbol po Bohu toužící duše.

Tamchynova Čermná měla statut manské vsi. To znamenalo, že její majitel byl manem některého většího feudála, kterému musel vykonávat manské služby, zejména sloužit při obraně proti nepřátelům, a na oplátku byl zproštěn od plnění jiných povinností. Tamchynova Čermná jako manská ves podléhala náchodskému panství. Jeho majitel, Jindřich Starší z Minsterberka (syn krále Jiřího z Poděbrad), v roce 1480 určil jako manskou povinnost obranu náchodského hradu.

Synové Jindřicha Minsterberského po smrti svého otce 24. 6. 1498 v Kladsku přijali od pana Jana Špetle z Prudic a ze Žlebů ještě 100 kop grošů českých a přenechali mu toto zboží úplně a přidal k němu ještě manství v Čermné Tamchynově čili České, Čermné Německé a ve Hronově v roce 1500.

Jeho syn Hynek Špetle z Pardubic v listině z 16. 10. 1533 prodává náchodské zboží Vojtěchu z Pernštejna a na Pardubicích za 12 000 kop českých grošů. V soupise prodávaného majetku je mezi jinými uvedena i Čermná Tamchynova. Roku 1543 Jan z Pernštejna prodal panství Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic. Historie Čermné je tedy do roku 1849 úzce spjata s historií náchodského panství

Zákon ze 17. 3. 1849 - Prozatímní obecní řád - zajišťoval obcím právo svobodné volby občanů do obecních rad. První volby se konaly v roce 1850. Od té doby obce samostatně rozhodovaly o svých finančních a hospodářských záležitostech. Podle Seznamu míst v království Českém z roku 1886 měla Česká Čermná 690 obyvatel, kteří obývali 111 domů. V roce 1921 zde žilo 624 obyvatel ve 110 domech, k 31. 12. 2021 pak 523 obyvatel.

V letech 1936–1938 se v okolí obce budovala síť pohraničního opevnění. Hlavní obranné postavení bylo v okolí Náchoda vedeno od České Čermné po vrchol Dobrošova, v Bělovsi překročilo metujské údolí a nad ním pokračovalo až k Hronovu.

Od roku 1849 byla obec vždy samostatná. Koncem 80. let 20. století ze strany stranických a správních orgánů sílily tendence k připojení k Náchodu, ale události z listopadu 1989 tyto snahy ukončily. V příloze otisk pečetidla se znakem Tamchynů

OBECNÍ ZNAK

Až do roku 2007 obec Česká Čermná neměla vlastní obecní symboly – znak a vlajku. V roce 2005 zastupitelstvo požádalo Mgr. Jana Tejkala, heraldika z Ostravy, o vypracování návrhu těchto obecních symbolů.

Jelikož se v dostupných archivních materiálech nenacházela pečeť nebo razítko s vlastním obrazovým symbolem obce, musel autor návrhu zvolit alternativní postup výběru vhodných znakových figur. Využil tedy historickou vazbu obce k rodu Tamchynů z Doubravice (polovina jelena), jako mluvící znamení, ve zkratce poukazující na název obce, byla vybrána figura „červené vody“. K vyjádření dominanty obce, kaple svatého Václava, posloužil jeden z atributů tohoto světce, obilný klas. Ten také poukazuje na obecně historický zemědělský ráz obce.

Zastupitelstvo obce Česká Čermná se na svém zasedání dne 23. 1. 2006 usneslo požádat Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o schválení návrhu obecního znaku a vlajky. Podvýbor pro heraldiku PS ČR tento návrh schválil na svém zasedání dne 8. 2. 2006.

Obecní znak tvoří ve stříbrno – červeně kosmo vlnitě děleném štítě nahoře doleva vyskakující černý jelen, dole kosmý zlatý obilný klas. Obecní vlajka má červeno – bíle kosmo vlnitě čtyřmi vrcholy a třemi prohlubněmi dělený list. V červeném poli pak kosmo žlutý obilný klas, do bílého pole vyskakuje černý jelen. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Rozhodnutí o schválení těchto obecních symbolů převzala starostka Eva Smažíková v Poslanecké sněmovně z rukou jejího předsedy Lubomíra Zaorálka dne 7. 4. 2006.

Slavnostní svěcení obecního znaku a vlajky se uskutečnilo v českočermenské kapli v rámci Setkání Čermných a rodáků v roce 2007.

Jana Ptáčková